Jdi na obsah Jdi na menu

Birell Grand Prix Praha 2017

9. 9. 2017

Zdravíme všechny své příznivce,

jelikož máme týden před ME v Andoře, rozhodli jsme se relaxovat. Ale jak už je u nás známo, tak relaxovat moc neumíme. A tak jsem se rozhodl podpořit svojí ženu v běhu Prahou. Konkrétně se jednalo o Birell Grand Prix, další ze série Run Czechu, který je u nás velice vyhlášený!

         Neměl jsem sice koupenou registraci, ale to nevadí, jelikož jsem to chtěl jít pouze tréninkově. Jako vodič jsem tedy počkal, až všichni nastoupí do koridoru a až pak jsem přeskočil zábradlí a vydal se k Šárce, abych jí byl na blízku, až to začne.

         Start se neúprosně blížil, nervy byly na pochodu. Já výjimečně v klidu, protože mi o nic nešlo. 3, 2, 1 a START!

         Vybíháme kousek od Václavského náměstí. Koridor je klasicky pekelně dlouhý. Naštěstí se nám podařilo se dostat relativně dopředu. Bohužel i tak máme prvních pár set metrů co dělat, abychom se vyhnuli ostatním běžcům.

         Po pár minutách jsme již na mostě a zahýbáme směrem do Holešovic. Zde je bohužel spousta dlažebních kostek, takže pro mne nic moc, co se týče povrchu. Jinak byla trasa opravdu skvělá. Poměrně často to bylo nahoru a dolů, což mně vyhovovalo. Bohužel ostatní to asi říci nemohli, neboť jsem hodně často slýchával, jak ostatní říkají, že to je namáhavé, když to není pouze rovinka. To bylo asi tím, že jsme asi 3x běželi pod most a nahoru. Zde měla spousta lidí problém. Naštěstí OCR běžci toto chápou a nevidí v tom problém a prostě běží.

         Na druhém kilometru jsme si stihli všimnout toho, že nás akorát míjeli Keňani, kteří už měli 5km za sebou. Neuvěřitelné tempo!!

         Po pár minutách jsme však byli už na jejich vzdálenosti také a štrádovali jsme si to pomalu k cíli, který byl už nedaleko. Tempo jsme drželi stálé, občerstvovačky jsme ani nevyužili. A najednou už jsme byli opět na mostě, kterým jsme probíhali na začátku a hurá do finishe. Jako správný vodič nastavuji už rychlejší tempo, aby mohla Šárka do cíle dosprintovat a vydat ze sebe všechno. Pár metrů před cílem ale zvolním, aby mohla cílem proběhnout sama. Takže s radostí na tváři, že svůj časový limit splnila (dala si limit pod 1h 10km), pokračovala dál v koridoru za pitím a občerstvením.

         Byl to velice pěkný závod. Myslím, že i docela rychlý, a dost mě to láká, abych si to příští rok s bratrem zaběhl také! To bude zajímavé smiley Těšíme se!

         Tak zase někdy v dalším povídání. Zdar a sílu všem!

vystrizek.jpg

vystrizek2.jpg

Vaše Dvojčátka

logo-nase.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář