Jdi na obsah Jdi na menu

Maraton Praha

8. 5. 2016

 

 

 

 

Dnes trochu díky pracovnímu vytížení podáváme zpětný report z maratonské disciplíny a závodu maratonu v Praze.  Ondrova první oficiálně měřená královská disciplína aneb běh na 42 kilometrů.

 

        Přestože jsme tyto vzdálenosti mimočasově už běhali, tak poprvé pod  Runczech ligou oficiálně. Předem jsme již věděli jaká bude trasa, neboť já ho běžel už minulý rok a jednak jsme dostali brožuru s popisem. Trasa nebyla nijak zvlášť náročná, v podstatě pořád po rovině, jediné dva zádrhely představovaly dlažební kostky, asfalt a počasí.

 

          Přesto, že se závod konal v Praze, museli jsme vyrazit z domova o něco dříve, protože spousta dopravních spojů právě díky závodu byla omezená. Nicméně do startovní zony jsme se dostali včas a bez problémů. Už když jsme se dostali do středu dění, atmosféra byla úžasná. Prostě Runczech liga ví, jak pořádat závody, koneckonců jedná se o jeden z nejlepších maratonů na světě (oficiálně potvrzená informace).

 

          Jelikož startovní balíček jsme si již vyzvedávali dva dny před začátkem závodu, byli jsme již od příchodu tedy připraveni, jediné, co nám zbývalo provést, byla klasická rozcvička a rozběhání. Po provedení zmíněných věcí jsme se na základě přiděleného koridoru, který jsme měli na startovním čísle napsaný, rozdělili. Zároveň to byl také důvod, proč jsme se tentokrát vydali běžet každý sám. Ale nevadilo nám to, každý jsme se chtěli pokusit o vlastní osobní čas.

 

        Před zahájením závodu zazněla ta nejlepší povzbuzující melodie, kterou známe a zároveň melodie, která je hymnou půlmaratonů a maratonů. Zazněla klasická píseň od Bedřicha Smetany a ta odstartovala závod 14 500 závodníků.

 

      Již od začátku závodu jsme měli tu čest vybíhat s naším nejlepším desetibojařem Romanem Šebrlem a já měl tu čest běžet vedle něj 8km, než mne předběhl a předal štafetu. Pak po prvních pár kilometrech se nám oběma běželo výborně a věřili jsme si na naše osobáky, nicméně to nám překazil silný protivítr, který začal vát od řeky. A jelikož vítr nepolevoval a držel se nás téměř celý závod, naše naděje pohasly. Nicméně závod jsme nevzdali a stále jsme běželi, co nám síly stačily i navzdory silnému žáru sluníčka. Až do 21km jsme oba běželi s šancí mít jedny z lepších časů, nicméně na 30km přišel zásadní zlom. Ondrovi dosloužilo kolono a jak asi víte z předešlých reportů závodů, nic se s tím už nedalo dělat, takže na běh už pak nebylo žádné pomyšlení. To znamená Ondrův maraton skončil na 30km a od tohoto km už pouze ,,pajdal“. Ale uctihodně do cíle doskákal a i přes neštastnou náhodu závod dokončil. Nutno zmínit, že kdyby běžel stále stejným tempem, než přišel o koleno, mohl doběhnout s celkem krásným časem, neboť na 30km měl čas 2:18minut.

 

          Po proběhnutím cílovou rovinkou a ukončení těchto muk jsme klasicky byli udělat pár fotek a také poděkovat naší podpoře, která nás byla na závodě podpořit, Žandě Ferusové, která se statečně nabídla, že nám udělá doprovod a podpoří nás!! Máš u nás velice plus - Děkujeme!!!

 

Na závěr musíme všem poblahopřát, kteří se odhodlali závod zkusit a doběhli jej. Gratulujeme.

 

Vaše dvojčátka

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Maraton

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář